Když se podíváš zpět na svoji kariéru, které období bylo nejtěžší?
Těžké bylo opustit pěkně rozjetou kariéru a super kompenzaci v konzultingu a vrhnout se střemhlav do startupu. Ale uvědomil jsem si, že nikdo úspěšný nevybudoval startup, pokud pracoval pro korporát a statupu se věnoval jen o víkendech.
Co bylo nejtěžší na začátcích vašeho podnikání a jak jste krizi překonali?
Těžké bylo, když jsem nabral tým s vidinou investice, ale ta jednání se protáhla a firma neměla peníze na zaplacení zaměstnanců. Risknul jsem to a platil chvíli ze svých úspor.
Co bys poradil každému, kdo zvažuje založit firmu?
Nejprve bych zkusil pracovat pro jiný startup a poučil se z toho, co funguje a co ne. Je dobré se učit chvíli na účet druhého než rovnou pokazit vlastní business začátečnickou chybou.
Kterou svoji vlastnost považuješ za tu nejdůležitější pro vedení své firmy?
Nenechám se jen tak něčím rozhodit. To je u startupu, kdy je člověk jednou nahoře a hned poté úplně dole, důležité.
Co je na šéfování největší otrava?
Jako CEO musím vést fundraising a nebaví mě po padesáté opakovat ten stejný “pitch”. Raději bych se věnoval produktu, týmu, businessu. Ale vím, že to je potřeba, protože investoři investují jen do mizivého procenta projektů, které jim někdo odprezentuje.
Co tě žene?
Věřím, že děláme něco velkého, co může změnit pro miliony lidí zážitek z cestování a dovolit jim tak lépe poznat místní kultury. Cestování nemusí být jen o konzumu, ležení na pláži a focení selfíček na známých místech. Já sám jsem procestoval celý svět a nejvíc inspirace jsem našel při autentických místních zážitcích. Každý si nemůže dopřát skvělého místního živého průvodce, ale každý může mít takového průvodce zdigitalizovaného ve svém mobilu.
Máš nějaký podnikatelský vzor?
Nikdy jsem vzory neměl. Myslím, že každý člověk je unikátní a neměl by se snažit být jako někdo jiný. Nicméně velmi sympatizuji s Drewem Houstonem, zakladatelem DropBoxu. Jsme stejně staří, oba z technické školy a máme podobné názory na svět. Story jak vybudoval DropBox je pro mě inspirativní.
Co tě na jednání spolehlivě rozhodí?
Obecně nejsem typ co se nechá snadno rozhodit. Asi nejvíce mě rozhodí hlupák, který se nechová racionálně. Takové lidi se snažím okolo sebe nemít, ale zcela spolehlivě mě dokážou rozhodit někteří sousedé staršího věku na schůzi SVJ, kteří jsou schopni se urputně hádat o tom, že 1+1=3.
Co děláš, když máš krizi?
Jsem introvert, tak mi nejvíce pomůže reflexe o samotě a diskuze s jedním blízkým člověkem. Na pročištění hlavy mi skvěle funguje sport na čerstvém vzduchu, třeba se proběhnout v lese.
Co je tvoje guilty pleasure?
Od mala miluju karetní hru Magic the Gathering. Dříve jsem hrál i závodně. Nedávno vyšla velmi zdařile i na počítači. A i když nehraju žádné jiné hry, této jsem podlehl a občas si večer zahraju.
Čím jsi v životě promarnil nejvíc času?
Školou 
Rozhodně nemyslím, že obecně vzdělávání je ztráta času, ba naopak. Měl jsem tu čest, studovat na mnoha školách, od hrozné české základky až po Harvard, viděl jsem tak naplno rozdíl v přínosu různých přístupů a učitelů. Měl jsem hodiny k nezaplacení, ale i promarnil tisíce hodin. Myslím, že radikální transformace vzdělávacího systému by měla být jedna z nejvyšších priorit naší společnosti.
Jaká byla tvoje nejlepší životní investice?
Do sebe. Investoval jsem dva roky času, hromadu peněz a ušlého zisku do studia MBA na Harvardu. Byla to má největší investice, ale ROI (návratnost investice ;-)) stojí za to.
Co je na podnikání nejhorší?
Náhoda. I když lze hodně ovlivnit úspěch podnikání umem i nasazením, náhoda hraje velkou roli a tu moc ovlivnit neumíme. V příbězích úspěšných podnikatelů téměř vždy najdeme nějaký okamžik, kdy se na ně usmálo štěstí, které se neusmálo na někoho jiného. Právě to štěstí často udělá obrovský rozdíl. Investoři to ví a vliv náhody redukují pomocí diverzifikace portfolia. Ale samotný podnikatel se tomu špatně vyhne.
Co je na podnikání nejlepší?
Svoboda. Narozdíl od korporací člověk není spoután hromadou procesů, historických závazků a komplexní politikou. Jsem člověk, který rád věci dělá a za mnoho let v korporacích jsem viděl, jak bylo těžké prosadit dobré nápady “proti systému”. Svoboda a rychlost konání je ve startupu osvobozující.
Na co se těšíš v budoucnu?
Snažím se těšit tím, co je v přítomnosti. V budoucnosti se těším nejvíce na cestování. Až děti ještě trochu povyrostou, rád bych je vzal na roční cestu kolem světa a tím jim rozšířil obzory. Na to se těším už teď.